Pro člověka se stává čím dál důležitější ochrana přírody ve smyslu ochrany přírodních hodnot existujících nezávisle na člověku. Pro management národních parků je zásadní rozlišení antropocentrického a obecného přístupu k ochraně přírody. Z tohoto hlediska je potřeba nahlížet i na návrhy zonace národních parků. Mezi středoevropskými terestrickými ekosystémy zaujímají výsadní místo lesy. Ty pokrývají též podstatnou část území zdejších národních parků, tedy i NP Šumava. Pro jejich ochranu je zásadní pochopení role přírodních disturbancí, které se odvíjejí především od proměnlivosti klimatických faktorů. V tomto směru je potřeba zmínit extrémní teplotní periody, výskyt sucha a silných větrů s bořivými účinky. Disturbance jsou podmínkou pro to, aby mohly probíhat sukcesní procesy, které jsou nejen pouhým následkem disturbancí, ale jsou i žádoucím procesem v každém chráněném území. Sukcese a dynamika lesa obecně probíhá odlišně v různých lesních vegetačních stupních. Ve smrkovém stupni (8. LVS) byl popsán nový model dynamiky lesů. V klimaxových smrčinách střední Evropy v blízkosti alpinské hranice lesa se většinou nevyskytuje malý vývojový cyklus lesa. Poukázáno bylo i na záměnu sukcese lesa po disturbanci stromového patra se sukcesí na plochách sekundárního bezlesí.
Stejně, jako probíhají sukcesní procesy v jednotlivých ekosystémech, mění se i krajina Šumavy. Po jejím narušení člověkem v minulých stoletích, dochází nyní k její regeneraci. To je možno popsat například sukcesí lesa na plochách dříve uměle odlesněných nebo regenerací vodních toků, které byly dříve regulované.
V souvislosti s ochranou přírody na Šumavě se objevuje řada lží. Některé z nich, které mají význam i pro zonaci chráněného území, jsou v článku rozebrány. Ty se dotýkají nejen přírodních procesů, ale i lidského osídlení Šumavy.
Tento příspěvek byl sepsán v souvislosti se seminářem "Lesník 21. století", který se uskutečnil v obci Stachy 19. září 2013.
Celý text
Presentace
Optimalizováno pro MS Internet Explorer