Dění na Šumavě v letech 2012 a 2013

Ani po velmi bouřlivém roce 2011 (viz Dění na Šumavě v roce 2011) se dění kolem Národního parku Šumava (NPŠ) příliš neuklidnilo. Většinu aktivit hodných zaznamenání lze přiřadit k nějakého z následujících okruhů:

11. 1. 2012: Ministr Tomáš Chalupa (ODS) svolal na den další jednání o dlouhodobé strategii v Národním parku Šumava. Diskuse se zúčastnili zástupci krajů, starostů, vědecké obce, parlamentu, ekologických sdružení a rady parku. Jednání navázalo na cyklus "kulatých" stolů, jejichž prostřednictvím by se mělo podle ministra Chalupy dospět k formulaci nového zákona o NPŠ a ke kompromisu mezi zastánci bezzásahového režimu na co největší ploše parku a obcemi, které žádají prostor pro svůj rozvoj. Nad zákonem se sešla obdobná skupina diskutujících loni na ministerstvu čtyřikrát. Poté se objevila řada různých nepravdivých výroků, které se snažily diskreditovat Stínovou vědeckou radu (SVR) NPŠ, což se však nepodařilo a členové SVR se jednání zúčastnili, následující den vydali příslušnou tiskovou zprávu. Následně se ministr Chalupa snažil tvrdit, že "kulatý stůl došel ke shodě v otázce Šumavy", což nebyla pravda.

13.1.2012: Svou tiskovou zprávu Chalupův chirurgický řez Šumavou vydalo i Hnutí DUHA. Tam jednoznačně kritizuje nepřijatelnost výstavby lanovky Klápa - Hraničník v katastrálním území Nové Pece. Taková stavba by totiž zničila jeden z nejhodnotnějších ekosystémů Šumavy. Dále se též ukazuje, že "chirurgický řez" o šíři 15 m bude mnohem větší, to nemluvě o potenciálních dopadech, jakými může být například rozvrat okolních lesů větrem nebo narušení hydrologického režimu.

13. 2. 2012: Hnutí DUHA vydalo k ročnímu výročí jmenování J. Stráského ředitelem Správy NP a CHKO Šumava (14. 2. 2011) tiskovou zprávu Rok Jana Stráského = minus deset let národního parku. Za celou dobu svého působení tento ředitel neprovedl žádný krok, který by byl v souladu s moderními principy ochrany přírody, mnohokrát též porušil zákony ČR a dokonce se k tomu i sám přiznal. V této době se začalo mluvit o odchodu J. Stráského a jeho možném nástupci (viz článek na ekolist.cz).

Tento den se rovněž konala v jednacím sále Senátu konference Národní park Šumava - produkt, nebo oběť doby? Tam se mluvilo o situaci na Šumavě jako o ekologické katastrofě vzniklé žírem kůrovce (viz například dokument). K tomu nezbývá jen zopakovat, aby se ti, co mají takové názory, pokusili naučit něco o tom, co je to ekologická katastrofa a jaký je rozdíl od přírodního procesu, jehož důsledky se nám třeba nemusí momentálně líbit.

13. 3. 2012: Konalo se 6. jednání Správy NP a CHKO Šumava, kde podle zápisu "je nutné požádat o otevření cesty na Modrý sloup Luzenským údolím od 15. července 2012 tzn. vyloučit významný vliv na tetřeva. Požádá KČT - o každý přechod odděleně - tzn. 3 žádosti Modrý sloup - k povolení proznačení cesty Luzenským údolím (pěší) - v žádosti musí být zažádáno o vyloučení významného vlivu, Polom - žádost o proznačení a Střelák - pěší, pro cyklisty až později po obdržení naturového posudku, Jelení skok (pěší, pro cyklisty později)". Ke kácení podél cest se v zápisu například píše "připravit materiál, který umožní ministrovi zaujmout stanovisko, kolik stromů budeme kácet, kdy kácení plánujeme, jaké potřebujeme výjimky", jakoby Správa úkolovala ministerstvo. Uvažovalo se o prodeji nebo pronájmu Roklanské hájovny, která leží v centru jádrového území, které je veřejně nepřístupné.

4. 4. 2012: Lidové noviny přinesly následující zprávu: "Ve sporu o způsob ochrany přírody na Šumavě padl po čtyřech letech zásadní soudní rozsudek. Městský soud v Praze totiž zamítl žalobu šumavských obcí na MŽP (v příslušné době pod vedením Martina Bursíka). V té se obce domáhaly zrušení Bursíkova rozhodnutí o ponechání horských smrčin v národním parku ryze přírodnímu vývoji bez zásahů člověka proti kůrovci. Starostové argumentovali tím, že ministr neměl k takovému kroku oporu v zákoně, rozhodl autoritativně a bez ohledu na názor obecních samospráv. Soud se však s touto argumentací neztotožnil a žalobu zamítl jako nedůvodnou. Podle soudu mělo ministerstvo právo rozhodnout, která část parku zůstane po orkánu Kyrill v roce 2007 ponechána přírodnímu vývoji."

Duben 2012: V této době se začalo opět mluvit o přípravě nového plánu péče o NPŠ, kterým by si Správa NP a CHKO Šumava legalizovala činnosti, které chce vykonávat. Původní práce na přípravě plánu, které zahájil již ředitel Krejčí, byly totiž přerušeny po nástupu Stráského do funkce ředitele, čímž se národní park od počátku roku 2011 ocitl bez platného plánu péče. Proto Ministerstvo životního prostředí schválilo protokolem z 10. 8. 2011 prodloužení platnosti původního plánu (s platností 2001 - 2010) až do konce roku 2013. Od 1. 1. 2014 je tedy NP Šumava opět bez platného plánu péče.

Na další úrovni se stále diskutuje o používání biocidů (insekticid Vaztak s účinnou látkou cypermethrin) v ochraně lesa proti kůrovcům. Jedná se totiž o vysoce toxické látky, o nichž Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti už dříve napsali, že "účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický … bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta". Dále v místech aplikace těchto látek dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají. Látka cypermethrin patří ke skupině jedů, které narušují i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém.

9. 5. 2012: Tisková zpráva Hnutí DUHA Chalupa navrhuje zákonem vpustit na Šumavu developery reaguje návrh zákona o NPŠ, který právě uvolnil ministr Tomáš Chalupa. Tisková zpráva uvedla několik sporných bodů návrhu: stavba lanovky Klápa - Hraničník, rozšíření území, kde je možno těžit dřevo na úkor ploch bezzásahových, zřízení takzvaného Výboru NPŠ - instituce, která by měla mít velká práva, ale nemá oporu jinde v zákoně. Dále návrh počítá s převodem státních pozemků na obce, což může být prostředek legálního "tunelování". Zákon byl nakonec podán jako návrh skupiny poslanců ODS.

17. 5. 2012: Další tisková zpráva Hnutí DUHA Posudek obhajující kácení a chemii v šumavském parku je neodborný a manipulativní uvádí, že "náměstek ředitele šumavského parku Jiří Mánek nechal vypracovat další účelový posudek, kterým chce prosadit letošní kácení v oblastech dříve ponechaných divoké přírodě. Zpracovali jej kontroverzní posuzovatelé ze Slovenska" (Olga Pospiechová a Jozef Vojtek).

22. 5. 2012: Tisková zpráva SVR NP Šumava: Správa NP Šumava si připravuje půdu pro další kácení posudkem s řadou legislativních i odborných chyb.

Květen 2012: V lokalitě Na Ztraceném v oblasti Ptačího potoka začali vytahávat dřevo stromů pokácených v roce 2011 a vyznačovat další stromy k asanaci (s kácením se následně začalo v červnu). To potvrzuje záměr dřevo vytěžit, jak o něm bylo psáno již v Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava v roce 2011.

26. 6. 2012: Česká společnost ornitologická vydala tiskovou zprávu Správa NP Šumava opět lže o tetřevovi, která se dotýkala konference s názvem "Tetřev hlušec" pořádané 25-26. 6. Správou NP a CHKO Šumava na Modravě. Celá akce byla totiž mnohem víc nástrojem propagandy než odbornou diskusí a sdílením nových poznatků.

28. 6. 2012: Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa odvolal ředitele národního parku Jana Stráského a novým šéfem jmenoval Jiřího Mánka, dosavadního náměstka Jana Stráského.

2. 7. 2012: Sběr podpisů k petici za dobrý zákon o Šumavě zahájilo Hnutí DUHA u pramenů Vltavy.

13. 7. 2012: Bylo odesláno "Oznámení o zahájení správních řízení o povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů a ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a o stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků pro účely provedení zásahů proti kůrovcům ve vybraných lesních porostech I. a II. zóny ochrany přírody v NPŠ" - zjednodušeně řečeno, Správa si chtěla nechat udělit jednu výjimku pro celé území NPŠ a to do roku 2015!

27. 7. 2012: Tisková zpráva SVR NP Šumava: Nové zásahy u Ptačího potoka na Šumavě mohou oddálit návrat přirozeného horského lesa o několik století.

Červenec 2012: Ředitel Jiří Mánek oznámil Radě NP Šumava hned po svém jmenování ředitelem, že navrhne, aby Šumava byla vyřazena se seznamu mezinárodně uznávaných národních parků (kategorie II) a převedena do jiné kategorie chráněných území světové klasifikace (kategorie IV). Zajímavé tak je, že ředitel národního parku vlastně (alespoň z mezinárodního pohledu) navrhuje zrušení tohoto parku.

24. 8. 2012: Národní park Šumava dostal od České inspekce životního prostředí (Oblastní inspektorát České Budějovice) pokutu 450 tisíc korun za postup v boji s kůrovcem v letech 2010 a 2011. Inspekci konkrétně vadí použití biocidů v boji s kůrovcem bez vydané výjimky, tvorba holin u jezera Laka na Klatovsku a to, že dřevorubci svou přítomností a hlukem pil narušovali hnízdění tetřeva.

6. 9. 2012: Rada NP Šumava se na svém zasedání zabývala rozborovou částí plánu péče, kterou s podmínkami schválila. Rada rovněž souhlasila s převedením NP v kategorii II podle IUCN na kategorii IV.

11. 9. 2012: Tisková zpráva SVR NP Šumava: Kůrovcová gradace na Šumavě skončila, NPŠ tak má nyní šanci upravit zonaci a zachránit statut národního parku.

28. 9. 2012: Hlavní představitelé Světového svazu ochrany přírody (IUCN) napsali řediteli šumavského parku ostře formulovaný dopis, který výslovně říká: "Bylo by velmi pochybné nadále nazývat území, které v minulosti bývalo spravováno podle standardů Kategorie II [národní parky podle IUCN], coby národní park. Proto WCPA [Světová komise pro chráněná území] a IUCN jasně prohlašují, že Šumava si při nyní navrhované péči nebude moci podržet statut Kategorie II. Znamená to, že na základě odborného doporučení bude přeřazena ve Světové databázi chráněných území (WDPA), v Seznamu chráněných území OSN a na seznamu Chráněná planeta. Název "národní park" bude sloužit pouze k místnímu použití a nebude uznáván mezinárodně…"

Září 2012: V nakladatelství Karolinum vyšla kniha Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody. K tomuto počinu vydala 13. 11. 2012 SVR NP Šumava tiskovou zprávu: Vědci vydali knihu o Šumavě, některým politikům a kmotrům se prý nebude líbit.

17. 10. 2012: Tento den byl vydán (s okamžitou účinností) příkaz ředitele Př79 Přiblížení hmoty ponechané k zetlení vyrobené v roce 2010 a 2011. Podle něj má být do konce prvního pololetí 2013 přiblíženo a následně expedováno dřevo sortimentu 173 (hmota ponechaná k zetlení), které bylo vyrobené a odepsané v letech 2010 a 2011. Celkem se má jednat o 11 tisíc m³. Nejenže přibližování takového dřeva je ekologicky problematické, je popřen původně deklarovaný úmysl "pouze zamezit šíření lýkožrouta", ale nesprávně organizovaná a kontrolovaná akce v následujících měsících ukázala, že je možné přibližovat dřevo na skládky, aniž by to bylo zařazeno zpět do ekonomické evidence (klády totiž nebyly vždy označeny tak, jak nařizovala tato směrnice).

29. 11. 2012: Předseda Senátu Milan Štěch přijal petici NE-35 procent prvních zón v NP Šumava, kterou podpořilo 11 tisíc občanů. Petici předsedovi Senátu předal zástupce petičního výboru P. Martan. Setkání se zúčastnili také předseda senátního Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice M. Chládek a předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR N. Kavalírová. Petenti odmítají zvyšování rozlohy prvních zón v návrhu zákona o NP Šumava, který předkládá Ministerstvo životního prostředí. Vyzývají zákonodárce, aby odhlasovali zákon, který trvale určuje první zóny v rozsahu do 20 % území, a zamezuje tak dalšímu usychání lesů. "Dle členů petičního výboru není navrhovaná 35% rozloha prvních zón výsledkem odborné analýzy stavu a racionálního uvažování. Je jen výsledkem aritmetického průměru názorů účastníků Chalupova kulatého stolu. Připomeňme, že někteří tito účastníci nesou spoluodpovědnost za ekologickou devastaci lesů Šumavy a doposud unikají alespoň morálnímu odsouzení," konstatoval P. Martan. "Domnívám se, že by se první zóny v Národním parku Šumava neměly dále rozšiřovat. Musíme zohledňovat také fakt, že na tomto území jsou obce a žijí zde lidé," řekl předseda Senátu a dodal, že peticí se nyní budou zabývat příslušné výbory a následně zřejmě plénum Senátu. Jak se k takové petici postavit? Jedná se o klasický příklad zneužití skupiny obyvatel, kteří nejsou o problematice dostatečně informováni a je jim podsunuta k podpisu petice, jejíž autoři mohou mít různé další cíle.

V roce 2012 vyšla brožura Petra Martana Lesnické principy pro ochranu přírody pro trvalost užitků z lesa. Vydala Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s., Čkyně za přispění Františka Taliána. Jedná se o soubor tendenčně shromážděných názorů, které většinou vycházejí z postojů k hospodářským lesům a v národním parku nemají své místo. Navíc autor nedokáže citovat jediný vědecký literární zdroj.

7. 1. 2013: V Praze se uskutečnila tisková konference, kde mimo jiné vystoupil Prof. Dr. Hubert Weiger, který se zabýval negativními trendy vývoje v ochraně přírody Zeleného pásu. Mimo jiné řekl:

Před více než dvaceti lety se stal skutečností dlouhá léta sledovaný mezinárodní sen - projekt Intersilva, přeshraniční národní park na bavorsko-české hranici. Bezprostředně po pádu hranice, rozdělující zde žijící obyvatele i populace živočichů, byly nejcennější části Šumavy prohlášeny za národní park.

Společně s Národním parkem Bavorský les, vyhlášeným již o 20 let dříve, tak vzniklo v našem společně sdíleném přírodním prostoru Šumavy a Bavorského lesa jedno z nejrozsáhlejších lesních chráněných území o celkové souvislé rozloze téměř 900 km2, kde se na velkých plochách připouští přirozený, nerušený vývoj lesa, a tak zde znovu může vznikat přírodní les - prales. Jádrové části obou těchto národních parků jsou v oblasti turismu také známé pod pojmem " Divoké srdce Evropy".

Obě chráněná území, Národní park Šumava a Národní park Bavorský les, se ještě do doby zhruba před dvěma roky orientovala na naplňování mezinárodně uznávaných standardů Světového svazu ochrany přírody (IUCN) pro národní parky (kategorie II dle IUCN) s hlavním cílem komplexní ochrany ekosystémů. Připomínám, že 31.8.1999 bylo oběma stranami, tedy Českou republikou a Bavorskem, podepsáno memorandum o spolupráci obou národních parků, které bylo 15. prosince 2005 rozšířeno o některá významná ustanovení. Důležité je, že obě strany v něm deklarovaly svoji vůli respektovat mezinárodně uznávaná cílová zadání Světového svazu ochrany přírody pro kategorii chráněného území národní park a postupně je oběma příslušnými správami národních parků naplňovat. Obě strany se společně - při vzájemném respektování rozdílnosti podmínek a odlišností chráněných území - přihlásily k specifické hlavní úloze národních parků - ochraně nerušeného průběhu přírodních procesů.

Ministři životního prostředí Drobil a Chalupa a také předseda vlády Petr Nečas bavorskou stranu během návštěvy bavorského premiéra Seehofera v Praze vícekrát ujistili, že vzájemně podepsaná memoranda hodlají respektovat.

Mezitím se již uskutečnila řada jednotlivých dílčích projektů jako části velké skládanky, z níž by jednou mohl být největší národní park Evropy.

Na jaře 2010 se změnou vlády v Praze bohužel na vládní úrovni skončila i dobrá přeshraniční spolupráce obou národních parků. V únoru 2012 český ministr životního prostředí Tomáš Chalupa sdělil dopisem bavorskému ministru životního prostředí, že z důvodů pracovního přetížení na společné setkání nenašel čas a setkání odsunul na neurčito.

Cílové poslání Národního parku Šumava ve smyslu mezinárodně uznávaných směrnic však fakticky pozbylo platnosti jmenováním Jana Stráského do funkce ředitele národního parku ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou.

Jedním z prvních úředních úkonů nového ředitele bylo odmítnutí Evropského diplomu (pro chráněná území) s odůvodněním, že se nechce zasazovat o dodržování jeho podmínek. Měsíc po nástupu Stráského do úřadu se rozpustila i vědecká sekce Rady NP Šumava s odůvodněním, že nemůže podporovat novou orientaci NP Šumava, ustupující od naplňování mezinárodních kritérií.

Téměř krimi - detektivka se odvíjela v NP Šumava v posledních letech a měsících, kdy ochránci přírody a politici vedou spor o to, co má být skutečným cílem národního parku. V dubnu 2011 nařídil Stráský zákonu odporující nasazení biocidů proti kůrovci v národním parku. V létě 2011 pak na Ptačím potoce, 4 km severně od vrcholu Luzného, blízko jádrové zóny bavorského národního parku začaly - v rozporu s právem - těžební zásahy za účelem potlačování kůrovce.

Ochránci přírody, kteří se postavili před stromy, aby je chránili před pokácením, byli na žádost Správy národního parku vyváděni policií. Soudními rozsudky bylo nyní ochráncům přírody potvrzeno, že se neprovinili vůči platnému českému právu. Ochránci tak vystupovali proti ilegálním těžbám v NP Šumava v souladu s právem. Okresní soud v Klatovech žalobu podanou vedením Správy národního parku zamítl.

Znovu byl také v bezzásahových územích v blízkosti státní hranice povolen lov.

Nyní, během těchto již delší čas intenzivně veřejně vedených sporů o správě území NP Šumava, se jedná o nové předloze zákona o národním parku, která:
- není v souladu s mezinárodními kritérii pro národní parky;
- připouští znovu lidské zásahy do území I. zón NP (např. trofejový odlov zvěře);
- umožňuje na převážné části území národního parku natrvalo těžbu dřeva;
- otevírá území aktivitám spojeným s rozvojem turismu v citlivých, dosud přísně chráněných částech parku (např. lyžařská lanovka na Smrčinu, nový ubytovací objekt v prostoru Roklanské hájovny, celoroční gastronomický provoz objektu Březník);
- připouští privatizaci majetku státu ve velkém stylu v sídlech ležících v národním parku.

Tím je vážně ohrožena společně odsouhlasená cesta vývoje s bavorským národním parkem.

Tyto negativní vývojové tendence naplňují BUND (Svaz ochrany přírody a životního prostředí Německa), zemský svaz (BUND) Bavorska i mě osobně velkými obavami, že dosud dosažené společné úspěchy jsou ohroženy ztroskotáním. Zejména tím míním nedávná prohlášení nového ředitele národního parku Jiřího Mánka o snahách přeřadit jej z kategorie II dle IUCN do kategorie IV při zachování značky "národní park". Kategorie IV přitom představuje území určené k zásahům do vývoje druhů i biotopů.

To znamená jasnou jednostrannou změnu paradigmatu vzájemné spolupráce. Jednostranné odstoupení od uzavřených memorand má dalekosáhlé negativní důsledky i pro Národní park Bavorský les.

Tyto skutečnosti nemůžeme a nechceme ponechat bez povšimnutí a obrátíme se proto znovu prostřednictvím poslanců Evropského parlamentu na Evropskou komisi s požadavkem přezkumu eventuálně neoprávněného nárokování financí EU. Jsou tu jasná porušení směrnice k ochraně společenstev Evropské soustavy Natura 2000. Fakt, že toto podezření není nepodložené, je patrné i z toho, že Evropská unie již vyzvala českou vládu k zaujetí stanoviska k této věci.

Současní, za NP Šumava politicky zodpovědní představitelé, podle mého mínění nemají žádný zájem na existenci skutečného národního parku. Činí vše pro to, aby pod pláštíkem "zasahování proti kůrovci" byl i v národním parku umožněn přístup ke dřevu jako surovině. I nový zákon o národním parku je připravován tak, aby to bylo právně umožněno.

Nechceme se jako příslušníci jiného státu vměšovat do vnitřních záležitostí české strany. Jako ochránci přírody působící v Evropě se však angažujeme proti narušování významné přírodní hodnoty celé Evropy. Podporujeme proto české ochránce přírody v jejich protestech.Společně požadujeme:
1. Přihlásit se znovu k přeshraniční a naše národy spojující ideji "Intersilva", k obsahu uzavřených memorand a společně zformulované Vizi 2020.
2. Podpořit při přípravě nového zákona o národním parku takový vývoj, který se zřetelem na naši společnou zodpovědnost za evropské přírodní dědictví a budoucí generace trvale zabezpečí přiměřenou ochranu této jedinečné lesní krajiny a jejích přírodních hodnot.
3. Česká republika by měla namísto riskování etiketního podvodu z nedbalosti nalézt odvahu vystupovat jako důvěryhodný obhájce špičkové kvality značky "národní park" tak, jak to činili průkopníci národního parku na bavorské straně před 45 lety. Kde je psáno "národní park" navenek, musí být "národní park" i ve skutečnosti!
4. Od r. 2004 je Česká republika součástí Evropské unie, což znamená, že nový zákon o národním parku musí dostát i evropským standardům.

Výsledky dlouhodobého výzkumu lesů ponechaných přírodnímu vývoji v NP Bavorský les představil v Praze na setkání souvisejícím s uvedenou tiskovou konferencí Dr. Marco Heurich (viz též článek v Silva Gabreta). Zdůraznil, že mimořádné přírodní jevy, jako vichřice či rozmnožení kůrovce, jsou důležitou a prospěšnou fází vývoje horských lesů. Podle nejnovějšího sčítání vyrůstá dnes na plochách dříve napadených kůrovcem průměrně 4363 mladých stromků na hektar, což je až desetkrát více než v dospělém lese. Přírodní výběr zajistí, že přežijí ty nejodolnější z nich. I druhová a věková skladba nově vyrůstajících lesů je zde podle výzkumu mnohem bližší přírodním lesům než v hospodářsky využívaných lesích, které kůrovec napadl. Byl zjištěn návrat mnoha druhů velmi vzácných živočichů, jako je například čáp černý, vydra nebo datlík tříprstý, kterým změna struktury lesa způsobená kůrovcem umožnila vznik vhodného biotopu. Totéž potvrdily i výsledky biomonitoringu na územích ponechaných přírodě na české straně.

Únor 2013: Začíná se mluvit o různých návrzích podnikatelských aktivit, jejichž realizace by znamenala poškození přírody NP Šumava. Lze jmenovat například, že obec Srní chce vyhlídkovou lanovku přes Zelenou horu na Jezerní hřbet, začal se projednávat návrh na otevření nové běžecké trasy do tetřevího území - okruh z Březníku kolem Studené hory k Trampusovu křížku a zpět, má být občerstvení či hostinec u každého šumavského jezera? Co se týče "rozvoje" občerstvovacích služeb, Správa NP a CHKO Šumava připravila též manipulativní dotazníkové šetření, které by mohlo pomoci při povolování či podpoře podobných aktivit.

19. 3. 2013: Tisková zpráva SVR NP Šumava: Na Šumavě se pod záštitou Stínové vědecké rady NP Šumava uskuteční seminář o moderním lesnictví.

Březen 2013: Ministr Tomáš chalupa předložil do Legislativní rady vlády svůj návrh zákona o NP Šumava.

4. 4. 2013: Nejvyšší správní soud v Brně s konečnou platností rozhodl spor mezi žalobci město Kašperské hory, město Hartmanice a Městské lesy Volary a žalovaným Ministerstvem životního prostředí. Jednalo se o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 8.4.2008, č.j. 1799/M/08, 26038/ENV/08, o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30 12 2011, č.j. 6 Ca 213/2008-172 (zjednodušeně řečeno jde o žalobu na rozhodnutí MŽP pod vedením Martina Bursíka, na jehož podkladě se zaváděla takzvaná "červená mřížka" - území speciálního managementu).

Nejvyšší správní soud vycházel ve svém rozhodnutí ze zákonné "preference zájmu na ochraně předmětných lesů z hlediska přírody a krajiny před zájmem na ochraně hospodářských práv jejich vlastníků či správců". Dále upozorňuje, že zásahy proti kůrovci "nelze v těchto lesích aplikovat, a pokud ano, pak pouze se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody".

Nejvyšší správní soud dal za pravdu předchozímu rozhodnutí Městského soudu v Praze, který mimo jiné potvrdil, že k omezení těžby byl i jiný dobrý důvod: Ministerstvo životního prostředí totiž prokázalo, že pusté holiny vzniklé kácením stromů napadených kůrovcem poškozují přírodu více, než když správci parku nechají suché stromy stát.

24. 4. 2013: Návrh nového zákona o Národním parku Šumava, který připravilo Ministerstvo životního prostředí, schválila vláda.

2. 5. 2013: Parlamentní Výbor pro životní prostředí pořádá seminář k zákonu o NP Šumava.

6. 5. 2013: Tisková zpráva SVR NP Šumava: Zásadní připomínky Stínové vědecké rady NP Šumava k návrhu zákona o Národním parku Šumava.

31. 5. 2013: Krajský soud v Českých Budějovicích vydal rozsudek (č.j. 10A 119/2012 - 64) v právní věci žalobce Hnutí DUHA - Přátelé Země Česká republika, proti žalovanému Ministerstvu životního prostředí o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25.9.2012, č. j. 564/510/12, 41140/ENV/2012 (zjednodušeně ve věci použití biocidů proti lýkožroutu): Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. 564/510/12, 41140/ENV/2012, ze dne 25.9.2012 a rozhodnutí Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava ze dne 30.3.2012, zn. SZ NPS 10093/2011/11-NPS 02555/2012, se zrušují pro vady řízení a pro nezákonnost, a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Květen 2013: Na několika lokalitách NPŠ dochází k odvozu ležícího dřeva, které bylo dříve určeno k zetlení. Nejenže se tak dřevo z ekosystémů odstraňuje, ale dochází i k poškozování přízemní vegetace včetně obnovy dřevin a k narušování půdního povrchu.

28. 6. 2013: Hnutí DUHA zahájilo sběr podpisů pod petici za dobrý zákon o NP Šumava. Takový zákon musí obsahovat ustanovení, že hlavním účelem národního parku je ochrana přírody.

4. 7. 2013: Policie ČR obvinila Václava Brauna (vedoucího odboru státní správy Správy NP a CHKO Šumava), že nutil své podřízené, aby protiprávně souhlasili s aplikací chemických látek (biocid Vaztak) proti lýkožroutu smrkovému.

9. 7. 2013: Tisková zpráva SVR NP Šumava: Soud zrušil nezákonná rozhodnutí Správy NP Šumava a Ministerstva ŽP o otevření cesty Luzenským údolím.

30. 8. 2013: Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku (č.j. 2 Aps 7/2012 - 47) zamítl stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 9. 2012, č. j. 10 A 64/2011 - 99. Tento verdikt měl následně paradoxní dohru, když ředitel NP a CHKO Šumava vydal prohlášení, v němž tvrdil, že soud daným rozhodnutím potvrdil správnost kácení v oblasti Ptačího potoka: "Rozhodnutí soudu a skončení celého procesu beru jako potvrzení toho, že jsme postupovali v boji proti kůrovci správně a zákonným způsobem." Informaci i dezinterpretované citace vytržené z kontextu pak převzala ČTK a další média.. Tím se však soud vůbec nezabýval. Ve skutečnosti soud jen zamítl žalobu proti současnému vedení národního parku kvůli formální chybě. Takto se následně vyjádřila i mluvčí NSS.

Srpen 2013: Pobouření vyvolalo prohlášení ministra životního prostředí (Tomáš Jan Podivínský), v němž obhajuje vybudování lanovky Klápa - Hraničník: viz Otevřený dopis sdružení Calla, České společnosti ornitologické, Hnutí DUHA a Okrašlovacího spolku Zdíkovska z 28. 8. 2013.

19. 9. 2013: Další jednání semináře Lesník 21. století proběhlo v obci Stachy. Tam se někteří účastníci snažili bez řádných odborných důkazů a vědeckých podkladů diskreditovat postoj vědecké obce hájící bezzásahovost v horských smrčinách Šumavy. Poté, co byli ze svých neodborných, účelových postojů usvědčeni, tak z jednání odešli.

Září 2013: Objeveno bylo další poškozování přírody v NP Šumava - při těžbě a odvozu dřeva docházelo k devastaci vegetace včetně obnovy dřevin a k hlubokému narušení půdy v širší oblasti mezi Modravským potokem k Černohorským močálem. K odvozu dřeva docházelo rovněž z území okolo Ptačího potoka, kde mělo dřevo zůstat k zetlení.

2. 10. 2013: Ministerstvo životního prostředí - Odbor státní správy v Českých Budějovicích vydalo rozhodnutí o odvolání Správy NP a CHKO Šumava (zn. 07169/2012 ze 7.9.2012), a o odvoláních měst Horní Planá, Kašperské Hory a Volary, městyse Strážný, obcí Borová Lada, Kvilda, Modrava, Nicov, Srní, Stachy a Stožec (všechna odvolání z 10.9.2012) a odvolání města Hartmanice z 11.9.2012 proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu České Budějovice, č. j. ČIŽP/42/OOP/SR01/1106446.013/12/CJL ze dne 24. srpna 2012 (uložení pokut za protiprávní jednání dle § 88 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a uložení povinnosti nahradit náklady řízení). Tak byla potvrzena pokuta, kterou ČIŽP udělila současnému vedení NP za nezákonné kácení v oblasti Ptačího potoka a na dalších cenných místech NPŠ, za použití jedovatých biocidů a rušení tetřevů porážením a loupáním stromů přímo v místech, kde hnízdí.

23. 10. 2013: Tisková zpráva SVR NP Šumava: Vědci zveřejnili šumavské výzkumy, dokazují schopnost přirozené obnovy lesů.

Říjen 2013:Páté číslo časopisu Živa shrnulo dosavadní poznatky biologie orchrany přírody na Šumavě. Byly tam uveřejněny různé příspěvky od dynamiky horských smrčin, přes problematiku rašelinišť až po popis různých návrhů zonace NP Šumava a teoretické úvahy o užití principu antropocentrismu v ochraně přírody.

11. 12. 2013: Krajský soud v Plzni svým rozsudkem potvrdil, že zásahy Policie ČR proti ochráncům přírody v oblasti Ptačího potoka byly protiprávní.