Kritické poznámky ke knize Lesní ekosystémy v Národním parku Šumava

Tato kniha shrnuje širokou řadu užitečných poznatků, některé její části jsou však tendenční ve smyslu podpory technicko-lesnického přístupu k lesům. To může být zneužito lesnickými organizacemi a některými složkami místní samosprávy, kteří cítí ohrožení svých ekonomických zájmů v území Šumavy.
V knize se objevily i nesrovnalosti vůči nimž se vyhrazují spoluautoři - viz Výhrady spoluautorů ke knize
V celém textu se objevují úvahy o neschopnosti autoregulace v lesích Šumavy, což je nesmyslný koncept, který však v současnosti bývá používán na více místech, na což již bylo poukázáno v úvodu Výzkum na Šumavě.
Dále je potřeba upozornit na některé nepřesnosti či chyby.

Ke kapitole 2.2 Přírodní poměry

Údaje ÚHÚL, které byly převzaty z OPRL jsou poplatné době, kdy OPRL bylo zpracováváno. V současnosti však již data byla aktualizována - to se týká především typologické mapy, kde byla provedena řada změn (stav z konce roku 2007). Tyto údaje však nebyly v publikaci použity.

Ke kapitole 4.1 Půdy na TVP

Jednorázový odběr jediného vzorku půdy z každého horizontu v jediné půdní sondě může sloužit k orientačnímu popisu charakteru plochy, nemůže však být základem pro sledování změn půdy v delším časovém období a již vůbec nic nenapoví o procesech, které v ekosystému probíhají.
Jednotka val není dekadickým násobkem či podílem základní jednotky mol a tudíž ve smyslu soustavy jednotek SI není mezi povolenými vedlejšími jednotkami a její užívání je proto nepřípustné! Obdobně není správné používání pojmu normality (1 N KCl).

Ke kapitole 4.2 Introskeletová eroze

Chyba tohoto přístupu již byla rozebrána obecně v úvodu Výzkum na Šumavě.

Ke kapitole 5.1 Lesní společenstva Šumavy

Nesmyslně byl upraven popis klasifikace vegetačních jednotek (srovnej Matějka, 2008b) a to přestože Prof. Vacek byl na tuto skutečnost ještě před publikací důrazně upozorněn. V uvedené podobě s popisem nelze souhlasit.

Ke kapitole 5.2 Lesní fytocenózy na trvalých výzkumných plochách

Tvrzení Dílčího závěru (5.2.3) Plochy kamenitější a svažitější jeví tendenci k výskytu nitrofilních druhů, což je nepříznivé pro stav humusové vrstvy s následnou možností introskeletové eroze na extrémních skeletovitých ekotopech dokládá nepochopení následnosti procesů. Nitrofilní druhy se vyskytují na půdách, kde je vyšší dostupnost dusíku a jiných živin. Samotný výskyt takových druhů není nepříznivý, ale naopak je žádoucí, protože nitrofilní druhy dokáží efektivně vázat zvýšené množství pohyblivého dusíku z půdy a zamezují jeho vyplavování z ekosystému. Celý souhrn 5.2.3 byl doplněn do textu bez konzultace s autory kapitoly 5.2 - viz originální text Matějka K., Viewegh J. (2008).

Ke kapitole 6.1 Struktura a vývoj modelových TVP

Není jasné k čemu má sloužit použití modelu SIBYLA. Modelování je prováděno i na plochách, jejichž stromový porost v současnosti již odumírá (například TVP P18 až P20 na svazích Plechého). Výsledky modelování nepopisují charakter porostů, ale chování použitého modelu. Ten nedokáže simulovat vznik obnovy, což je u rozpadajících se porostů zásadní. Jakékoli závěry prováděné na základě takového modelování je nutno považovat za diskutabilní až chybné (totéž se týká kapitoly 6.2). Dále bylo modelování použito i na TVP P16, což je plocha nevhodně založená na rozhranní dvou porostních skupin. Ukazovat na jejím příkladu různorodost stromového patra porostu přirozeného složení je minimálně účelové.

Ke kapitole 7.1. Zdravotní stav porostů na TVP

Některé části svědčí o tom, že byly přejaty z předcházejících prací bez potřebných úprav. Proč je například mluveno o analýze vlastních čísel přechodových matic, když ta byla prováděna pouze v roce 2005 (Vacek, Podrázský, Matějka, 2006). Závěry z této předchozí práce nelze jednoduše extrapolovat až do roku 2007.
Pro rozdělení ploch na druhotné smrkové monokultury a přirozené lesy není nikde opodstatnění, jedná se pouze o účelové pojmenování.

Většina poznámek, která byla psána k prvnímu vydání (Vacek, Krejčí et al., 2008) je rovněž platná pro vydání druhé (Vacek, Krejčí et al., 2009)

Literatura

Vacek S., Krejčí F., Matějka K., Podrázský V., Remeš J., Ulbrichová I., Zatloukal V., Svoboda M., Simon J., Minx T., Jankovský L., Turčáni M., Lepšová A., Starý J., Viewegh J., Bednařík J., Malík K., Bílek L., Štícha V., Semelová V., Vokoun J., Mikeska M., Prausová R., Poustka V., Ešnerová J., Mánek J., Kučera A., Vojtěch O., Jakuš R., Kozel J., Malík V., Vojtíšek R., Baláš M. (2008): Lesní ekosystémy v Národním parku Šumava. - Lesnická Práce, Kostelec nad Černými Lesy, 512 p.

Vacek S., Krejčí F., Matějka K., Podrázský V., Remeš J., Ulbrichová I., Zatloukal V., Simon J., Minx T., Jankovský L., Turčáni M., Lepšová A., Starý J., Viewegh J., Bednařík J., Malík K., Bílek L., Štícha V., Semelová V., Vokoun J., Mikeska M., Prausová R., Ešnerová J., Mánek J., Kučera A., Vojtěch O., Jakuš R., Kozel J., Malík V., Vojtíšek R., Baláš M. (2009): Lesní ekosystémy v Národním parku Šumava. Druhé, aktualizované vydání. - Lesnická Práce, Kostelec nad Černými Lesy, 512 p.

Viz též Výhrady spoluautorů ke knize a Výzkum na Šumavě

Zpět na hlavní stránku IDS